Syndrom ochablého ocasu u pagekona řasnatého
Andy Tedder* se zamýšlí nad vážným a doposud opomíjeným zdravotním problémem těchto oblíbených ještěrů. Nad problémem, jehož výskyt je v chovech bohužel stále častější a častější. A zároveň také vysvětluje, co by mělo být učiněno k jeho eliminaci.
Syndrom ochablého ocasu (angl. FTS – Floppy Tail Syndrome) je snad nejvíce přehlíženým a zároveň podceňovaným problémem ohrožující zdraví i kondici pagekonů řasnatých (Rhacodactylus ciliatus) držených v zajetí. Ocas takto postižených zvířat bývá výrazně prohnutý (hypertenze), může se volně otáčet a v extrémních případech třeba i přepadává v úhlu 90° od těla (patrné například takto u postižených zvířat spících hlavou dolů). Pánevní kosti pagekonů řasnatých obecně jsou tenké a už při malém deficitu v příjmu vápníku může dojít k jejich deformaci (zejména vlivem velké váhy ocasu, jež je kritická právě u druhu Corr. ciliatus). Tento problém má bohužel potenciál vážně zasáhnout genofond populace v zajetí.
Pozn. FTS se nejčastěji objevuje u pagekonů řasnatých (Correlophus ciliatus), nicméně známý je také výskyt u Rhacodactylus auriculatus. Tato deformace se nevyskytuje pouze u zvířat chovaných v zajetí, ale objevuje se také u pagekonů žijících ve volné přírodě.
Ocas pagekona řasnatého
Ocas pagekona řasnatého má několik unikátních vlastností. Jeho základní a zřejmě nejvýznamnější charakteristikou je přítomnost příchytných lamel na jeho konci, jež mu pomáhají s úchopem stejně jako rozšířené polštářky na prstech jeho nohou. Zároveň je ocas také chápavý a funguje jako pátá končetina pomáhající gekonovi při šplhání a efektivnějším udržování rovnováhy.
Třetím (a v kontextu ne nedůležitým) znakem je schopnost gekona ocas v případě ohrožení „upustit“. Tato vlastnost je běžná a dobře zdokumentovaná i u jiných druhů, avšak ocas pagekona řasnatého na rozdíl od nich již nedorůstá.
Vše výše uvedené by mohlo být důvodem, proč není pagekon schopen tuto velmi specializovanou strukturu replikovat. Na rozdíl od mnoha jiných druhů se ocas odděluje vždy na stejném místě, což by také mohlo nasvědčovat tomu, že se nejedná o dědičný znak, nýbrž o nepůvodní (nebo později získanou) schopnost.
Symptomy FTS
Nejobvyklejším znakem FTS je (jak naznačeno výše) hypertenze a celková ochablost ocasu. Ten se může naklánět mírně ke straně a v případě, že gekon visí hlavou dolů, může s tělem svírat až kolmý úhel. Objevit se mohou rovněž „boule“ a „jamky“ v pánevní oblasti (ty však nemusí být vždy viditelné). Ve vážných případech může být patrné poškození pánevní kosti. Mnoho zdrojů tvrdí, že FTS je charakterizováno celkovým oslabením ocasních svalů a následnou ztrátou schopnosti úchopu. To však není dle mých pozorování úplně pravdivé. Svaly podporující chápavou schopnost ocasu totiž zřejmě nejsou s FTS svázány a funkčnost ocasu zůstává nedotčena.
V horizontální poloze je ocas vychýlen ke straně, mimo kontrolu zvířete (Annette Moore).
Jamka v oblasti pánve (Jaclyn Linge).
Genetická fixace
Jak mnozí z vás jistě víte, pagekoni řasnatí byli až do roku 1994 považováni za vyhynulý druh. Dnes široce rozšířená populace chovaná v zajetí vzešla z relativně malé skupiny dovezených jedinců. A jedním z úskalí takové situace, kdy dojde k poklesu počtu jedinců v populaci a jeho následnému opětovnému nárůstu (avšak již z omezeného počtu jedinců), je redukce genofondu a genetické diverzity.
Gekoni, kteří by ve volné přírodě nebyli ze zdravotních důvodů schopni páření, jsou často dále úspěšně množeni a předávají tak svůj genetický materiál dalším generacím. To může být skutečným problémem zejména v situaci, když páříme postiženého jedince s dalším podobně postiženým zvířetem. Takové chování totiž může vést k fixaci defektních znaků v populaci.
Co bych měl udělat, pokud zjistím u svých zvířat FTS ?
Pokud u svých zvířat zjistíte symptomy FTS, zkuste nejprve požádat o radu veterináře se specializací na plazy. Tento stav totiž nelze přehlížet. Je třeba určit vážnost postižení, prověřit stav kostí a v případě zjištění nedostatků v péči okamžitě zajistit nápravu. Veterinář vám pravděpodobně nabídne vyšetření rentgenem, které velmi doporučuji.
Toto vyšetření vám totiž umožní přesně posoudit, zda je metabolizmus vápníku gekona dostatečný, zda není třeba zvýšit dávky vápníku a případně přidat zdroj UVB. Aby nedocházelo k dalšímu poškozování pánve, může v extrémních případech veterinář navrhnout amputaci ocasu. Dle mého názoru je to správné řešení pro eliminaci dalšího poškozování zdraví zvířete a v těchto případech by mělo být zvažováno. Důrazně však nedoporučuji, aby se o oddělení ocasu (caudal autonomy) pokoušeli sami chovatelé, neboť nesprávné provedení by mohlo vést k vážným zdravotním problémům.
Rozmnožování postižených zvířat.
Tvrzení, že je tento znak již fixován na celý genofond, by se snad mohlo zdát naivním. Doposud jsem však již viděl dost případů na to, abych mohl říct, že je fixován minimálně na některé genové linie. Ať tak či onak to nejhorší, co by se mohlo celé populaci držené v zajetí stát, je pokračující rozmnožování zvířat, která vykazují FTS syndrom. Často slyším, že FTS neovlivňuje schopnost rozmnožování, což ovšem považuji za velmi slabý argument, a to hned z několika důvodů:
– dlouhodobé vystavování svalové tkáně a kostí pánve vlivům FTS bude mít za následek jejich nevratné poškození. Toto poškození oslabí schopnost samiček klást vejce a velmi zvýší zdravotní rizika při rozmnožování
– rozmnožování jedinců se sníženou kondicí může vést k problémům u potomků všeobecně.
– rozmnožování jedinců se znakem, který se jeví jako geneticky provázaný, nevyhnutelně zvýší v populaci počet jedinců, kteří budou nositeli tohoto znaku. Což v podstatě znamená, že umožněním zvířatům s nižší kondicí se rozmnožovat, poškozujete celý genofond (a to se nevztahuje pouze na FTS, ale na veškeré znaky snížené kondice).
A poslední odrážka v tomto seznamu je asi tím nejpádnějším důvodem, proč dále nerozmnožovat zvířata s FTS. Rozmnožováním zvířat se sníženou kondicí totiž ohrožujeme budoucnost celé populace pagekona řasnatého chované v zajetí.
*Andy Tedder je chovatel gekonů zajímající se rovněž o jejich genetiku. Jeho stránky můžete navštívit na www.glasgowgecko.co.uk
Zdroj: www.glasgowgecko.co.uk
Autor: Andy Tedder
Překlad: Radek Zábojník